Od 2. srpna 2026 musí být AI obsah v EU strojově čitelně označen a deepfaky viditelně přiznány. Sankce až 15 milionů eur nebo 3 % obratu. Pravidlo dopadá i na tvůrce mimo EU, kteří cílí na unijní publikum.
Od 2. srpna 2026 platí v EU článek 50 nařízení AI Act a váže konkrétní povinnost i na toho, kdo AI obsah zveřejňuje. Tvůrce, který pouští video z AI avatara nebo generovaný voiceover, se stává deployerem a přebírá díl odpovědnosti za to, že divák pozná uměle vytvořený obsah.
Nařízení dělí povinnost na dvě strany. Provider systému musí podle článku 50 odst. 2 zajistit, že výstupy jsou strojově čitelně označené. V originále „Providers of AI systems, including general-purpose AI systems, generating synthetic audio, image, video or text content, shall ensure that the outputs of the AI system are marked in a machine-readable format and detectable as artificially generated or manipulated.“
Značka je metadata, watermark nebo fingerprint, který detekční nástroj rozpozná i tehdy, když se obsah dál sdílí.
Deployer řeší viditelnou stranu. Kdo zveřejní deepfake, tedy uměle vytvořený nebo upravený obraz, zvuk či video připomínající skutečnou osobu nebo událost, musí to přiznat. Text nařízení v odst. 4 říká „Deployers of an AI system that generates or manipulates image, audio or video content constituting a deep fake, shall disclose that the content has been artificially generated or manipulated.“ Stejná povinnost dopadá na uměle generovaný text, který informuje veřejnost o věcech veřejného zájmu.
Třetí vrstva se týká chatbotů. Systém určený k přímé konverzaci s člověkem musí být navržený tak, aby uživatel věděl, že mluví se strojem, pokud to není zjevné samo o sobě. Pro značku, která nasazuje AI asistenta do zákaznické podpory, je to konkrétní požadavek na rozhraní, ne obecná zásada.
Rozdělení odpovědnosti mění to, kdo se nemůže spolehnout na nikoho jiného. Nástroj, který video vygeneruje, dodá strojově čitelnou značku. Zveřejnění a viditelný disclosure zůstávají na tvůrci a značce.
Komise k tomu 10. června 2026 vydala dobrovolný Code of Practice on marking and labelling AI-generated content, který má providerům a deployerům ukázat praktickou cestu ke splnění povinností.
Doprovodné guidelines Komise z 20. července 2026 shrnují požadavek na providera slovy „Add machine-readable marks to enable the detection of AI-generated or manipulated content.“
Pravidlo má i časovou úlevu. Generativní systémy, které už byly na trhu před 2. srpnem, mají na strojově čitelné značení podle článku 50 odst. 2 čas do 2. prosince 2026 na základě prozatímní dohody o Digital Omnibus z května 2026.
Dosah nekončí na hranici unie. Evropská komise ve svém výkladu uvádí „Providers of AI systems established or located outside the EU are also subject to the provisions of the AI Act if the output of their AI system is used in the EU.“ Americký nástroj, jehož výstup skončí u evropského publika, spadá pod stejnou povinnost jako evropský. Pro tvůrce mimo EU, který cílí na unijní diváky, je to důvod řešit provenance bez ohledu na to, kde sedí.
Platformy pro tvorbu AI videa se na termín připravovaly s předstihem a řeší značení přes průmyslový standard C2PA, tedy podepsaný metadatový záznam o původu souboru. Synthesia potvrdila podporu finální verze Code of Practice. Alexandru Voica, Head of Corporate Affairs and Policy, v příspěvku napsal „Today we're confirming Synthesia's support for the final version of the European Commission's Code of Practice on marking and labelling of AI-generated content.“
Podle stejného textu videa nesou „C2PA-compliant signals that identify it as AI-generated and trace the chain of custody back to its source.“
HeyGen ve svém centru nápovědy uvádí soulad s příslušnými odstavci a formuluje to jako „Complying with Chapter IV (Articles 50.2 and 50.4 of the EU AI Act), we are transparent about the AI-generated nature of content on our platform.“ Firma je zároveň členem Content Authenticity Initiative a koalice C2PA.
Stejnou vrstvu zabudovává i generátor videa Sora. OpenAI už v květnu 2024 vstoupilo do řídícího výboru C2PA a zavázalo se označovat Sora videa jako AI, přičemž výstupy nesou C2PA metadata i viditelný watermark. Provenance signál se tak stěhuje z volitelné funkce do výchozího nastavení nástrojů, které tvůrci reálně používají.
Sankční rámec je vysoký. U porušení transparentnostních povinností podle článku 50 se uvádí pokuta až 15 milionů eur nebo 3 % celkového celosvětového ročního obratu za předchozí účetní rok, s ohledem na proporcionalitu u malých a středních podniků. Konkrétní dopad na jednotlivého tvůrce nebo menší značku bude záviset na výkladu a enforcementu, který se teprve ustaluje.
Pro tvůrce, který pracuje jako startup, funguje označení AI obsahu jako vrstva důvěryhodnosti. Nástroje jako Synthesia, HeyGen i Sora ji dodávají v ceně a publikum ji umí přečíst. Kdo provenance a viditelný disclosure zavede dřív, než ho k tomu donutí první pokuta, staví si náskok na trhu, kde strojově vytvořeného obsahu rychle přibývá.
Od 2. srpna 2026 musí evropští tvůrci a značky u AI videa a deepfake přiznat umělý původ. Strojově čitelné značení dostalo odklad do 2. prosince. Pokuty sahají k 15 milionům eur nebo 3 % celosvětového obratu. Compliance se stává obchodním signálem.
LinkedIn spustil tlačítko „Seems like AI slop“ a ruší vlastní nástroj na přepis příspěvků. Podle Pangramu je na síti víc než 40 % dlouhých textů plně strojových. Ve stejném týdnu v EU nabíhá článek 50 AI Actu.
Substack přidal ke každému příspěvku skener od Pangramu, který u textů nad sto slov odhadne podíl AI. Použití AI zůstává povolené, čtenář ho nově uvidí. Na Deezeru už plně AI hudba přesáhla polovinu denních uploadů. Článek 50 AI Actu mění označování v povinnost od 2. srpna 2026.
