Javier Milei poslal argentinskému Kongresu návrh na firmy řízené jen AI, kde je lidský akcionář nepovinný. Nahradil by korporátní právo z roku 1972. Yuval Noah Harari varuje před státem bez lidské odpovědnosti, Evropa stejný status v roce 2017 odmítla. Creator economy sází na opačný směr.
Javier Milei poslal argentinskému Kongresu návrh zákona o obchodních společnostech, ve kterém firmu může vlastnit a řídit software bez jediného člověka. Nová právní kategorie se jmenuje non-human corporation a firma v ní vystačí i bez lidského akcionáře. Ve svém komentáři pro Financial Times to prezident popsal slovy „Let Buenos Aires be for AI what Amsterdam was for the age of sail" a doplnil ho větou „We are open for business".
Pod marketingovým gestem leží konkrétní zásah do korporátního práva, které dosud vždy předpokládalo člověka na konci řetězce.
Milei poslal Kongresu koncem května novou verzi zákona o obchodních společnostech. Zavádí „automated companies" fungující výhradně přes algoritmy nebo AI bez lidských zaměstnanců a vedle nich decentralizované autonomní organizace běžící na blockchainu. Návrh nechává AI bez regulace, vytváří pro tyto entity samostatnou korporátní kategorii s omezeným ručením a slibuje nízkou firemní daň.
Stávající argentinské korporátní právo pochází z roku 1972 a návrh ho má nahradit. Koneční skuteční majitelé musí být podle něj zveřejněni a na přípravě se podílel Federico Sturzenegger, ministr deregulace a reformy státu. Milei argumentuje, že u systémů, které rozhodují samostatně v nepředvídatelném prostředí, je omezené ručení nezbytností.
Korporace s právní subjektivitou může vlastnit majetek, uzavírat smlouvy a žalovat i být žalována. Tyto pravomoci by napříště mohla vykonávat entita, za kterou nestojí žádná fyzická osoba.
Návrh zatím čeká na schválení Kongresu, kde Milei nemá většinu.
Návrh otevřel veřejnou výměnu s historikem Yuvalem Noahem Hararim, který odpověděl vlastním komentářem pro Financial Times s titulem „We should not grant legal personhood to AI agents". Harari varoval, že Argentina neriskuje stát se novým Amsterdamem, ale novým Batávií, přístavem, kde Holandská východoindická společnost páchala největší excesy. Stát, který právní subjektivitu AI udělí, se podle něj může stát místem, kde nelidské korporace ovládnou finanční, ekonomické a politické systémy a kde postih za porušení pravidel nemá adresáta, útvar, který označil jako „AI-state". Jádro námitky je v odpovědnosti: když firma porušuje zákon, sankce nakonec dopadají na lidi za ní. Korporace bez člověka tuto vazbu přerušuje.
Milei Harariho výhrady odmítl. Poděkoval mu za účast v debatě a zopakoval, že chce nechat AI rozvíjet se „without the deadly hand of premature and poorly understood regulation".
Evropský parlament v roce 2017 doporučil prozkoumat status „electronic persons" pro nejsofistikovanější autonomní roboty, kteří by sami nesli odpovědnost za škodu, již způsobí. Proti se postavil otevřený dopis, který podepsalo přes 150 expertů ze 14 zemí. Robotická expertka Kate Darling tehdy argumentovala „Your cat makes autonomous decisions, too, but we do not hold the cat legally responsible for its actions". Status nebyl nikdy přijat.
Evropský přístup zakotvil v opačném principu. Článek 14 AI Actu vyžaduje, aby vysokorizikové systémy „shall be designed and developed in such a way, including with appropriate human-machine interface tools, that they can be effectively overseen by natural persons during the period in which they are in use". Člověk v procesu je v evropském rámci podmínkou fungování systému. Argentina jde přesně proti tomuto směru.
Odstranění člověka z firmy je krajní bod téhož pohybu, který probíhá i jinde. BBC chce zrušit stovky míst v jádru zpravodajství, napříč korporací má padnout zhruba 2 000 míst. Škrty přicházejí ve chvíli, kdy se redakce přestavují kolem softwaru.
Studie Future Newsrooms Study 2026, kterou FT Strategies a WAN-IFRA postavily na dotazování 448 vedoucích redakcí v 86 zemích, popisuje, jak redakce po světě přestavují strategie, workflow, struktury i dovednosti v reakci na AI, měnící se chování publika a komerční tlak. Z redakce mizí lidská místa podobně, jako z argentinské firmy mizí lidský vlastník.
Creator economy jde v téže době opačným směrem. Místo aby člověka z firmy odstranila, dělá z konkrétního člověka firmu. CAA a fond TPG přes Integrated Media Company založily holding Compound Creative Holdings s 250 miliony dolarů na skupování společností postavených kolem jednotlivých tvůrců. Záměrem je „partner with the artists, entrepreneurs and independent voices of today who are reshaping entertainment, and provide patient capital, operational infrastructure, and commercial edge".
Aktivem, které tu holding kupuje, je konkrétní člověk a jeho publikum. To je vrstva, kterou non-human corporation z definice nemá a kterou software nedokáže nahradit. Hodnota tvůrce drží přesně na tom, co Argentina z firmy odebírá.
Dva směry tak běží vedle sebe. Na jedné straně právní rámec, ve kterém firma člověka nepotřebuje, a redakce, které lidská místa škrtají. Na druhé straně trh, který jméno a tvář jednotlivce kupuje jako rozvahovou položku. Otázka, kterou argentinský návrh otevírá nahlas, zní, kde v hodnotovém řetězci člověk zůstává nezastupitelný.
Substack přidal ke každému příspěvku skener od Pangramu, který u textů nad sto slov odhadne podíl AI. Použití AI zůstává povolené, čtenář ho nově uvidí. Na Deezeru už plně AI hudba přesáhla polovinu denních uploadů. Článek 50 AI Actu mění označování v povinnost od 2. srpna 2026.
Netflix zaplatil za AI startup Bena Afflecka přibližně 587 milionů dolarů a cenu zveřejnil až v regulatorním podání. Nástroj na opravu záběrů i celý tým bere dovnitř. Generativní AI u něj letos běžela zhruba ve 300 titulech.
Warner Bailey, zakladatel komunity AvA, odmítl partnerství s velkými AI platformami, které chtěly přístup k jeho publiku v zábavním průmyslu. Vlastní nástroj chce oznámit na podzim. Čí data trénují AI modely, řeší od srpna 2025 i evropský AI Act.
