OnlyFans posílá tvůrcům 80 % tržeb při 46 zaměstnancích

Martin Mikyska, kterého fanoušci znají jako Mikýře, si podle přehledu focus-age na českém Herohero připisuje hrubě kolem 6,5 milionu korun měsíčně. Jde o předplatné, které mu fanoušci posílají přímo, bez reklamy a bez výplatního klíče platformy uprostřed. Herohero, které v roce 2020 založili Vojtěch Otevřel a Vojtěch Knyttl jako českou obdobu Patreonu, si z toho bere 15 %. Zbytek jde tvůrci.

Tento model, kdy fanoušek platí za přístup a interakci přímo autorovi, má svůj nejtvrdší důkaz v platformě, o které se v byznysové debatě mluví nerado. Investor a spoluzakladatel Goldfinche Phil McKenzie ji na LinkedInu pojmenoval jako slona v místnosti. Nejziskovější platforma na světě v přepočtu na zaměstnance je OnlyFans.

Kolik si platformy nechávají

To, jak je OnlyFans zisková, ukazuje účetní závěrka mateřské Fenix International za fiskální rok 2024, kterou rozebírá netinfluencer. Platforma měla 46 přímých zaměstnanců a zisk před zdaněním 684 milionů dolarů. To je přibližně 15 milionů dolarů zisku na jednoho zaměstnance. Tady je potřeba rozlišit tři různé hromady peněz. Fanoušci zaplatili hrubě 7,22 miliardy dolarů, z toho tvůrcům platforma vyplatila 5,8 miliardy a zbytek si nechala. Rozdělení mezi tvůrce a platformu je 80 ku 20 ve prospěch tvůrce.

Ta čísla dávají smysl teprve ve srovnání s tím, jak si nechávají platit ostatní. YouTube si z reklamních tržeb u dlouhých videí bere 45 % a tvůrci nechává 55 %, přičemž o zobrazené reklamě rozhoduje algoritmus místo autora. Spotify posílá zhruba dvě třetiny svých hudebních tržeb držitelům práv, tedy vydavatelstvím a labelům, a samotný umělec z toho vidí jen zlomek. OnlyFans si bere 20 %, cenu si určuje tvůrce sám a vlastní i vztah s platícím fanouškem.

Výsledkem je, že se peníze koncentrují u autorů místo u zprostředkovatele. Hranici milionu dolarů kumulativně přesáhlo 5 076 tvůrců. Jak rychle takový přímý vztah vydělává, ilustruje herečka Shannon Elizabeth. Za první týden na platformě letos na jaře vydělala přes 1,2 milionu dolarů, víc, než jí kdy přinesla role v American Pie.

Z platformy se stává finanční vrstva

Zajímavější než výplaty je to, co se kolem nich začíná stavět. V květnu 2026 koupila společnost Architect Capital ve Fenix International 16 % za 535 milionů dolarů, což platformu ocenilo na 3,15 miliardy. Deklarovaným účelem byla stavba finančních produktů pro tvůrce, kteří mají u klasických bank omezený přístup ke službám. CEO OnlyFans Keily Blair to popsala slovy, že investice umožní „build additional services and features to support our creator community".

Proč je taková platební historie financovatelná, je prosté. Miliony jmenovaných fanoušků platí každý měsíc jmenovaným lidem, bez reklamního trhu uprostřed. To je předvídatelný tok peněz, jaký se v médiích jinde hledá těžko.

Stejnou logiku posouvá o krok dál americké GigaStar. To spustilo SEC-registrovaný obchodní systém pro sekundární obchodování s cennými papíry navázanými na příjmy tvůrců a 31. srpna 2026 jeho tým zvonil na Nasdaqu. Samo se popisuje jako jediný alternativní obchodní systém postavený přímo pro creator economy. Na platformě je přes 30 000 investorských účtů a investorům se podle firmy měsíčně rozděluje přes 1,5 milionu dolarů z YouTube tržeb. Příjem tvůrce se tak stává aktivem, se kterým se obchoduje.

Stejný vzorec napříč médii

Model přímého, participativního vztahu se přelévá i tam, kde se dřív platilo za samotný obsah. Spotify ve druhém čtvrtletí 2026 dosáhlo 300 milionů platících předplatitelů a 777 milionů aktivních uživatelů, celkové tržby rostly meziročně o 14 %. To jádro růstu tvoří předplatné, tedy přímý závazek posluchače.

Posun od pasivní spotřeby k účasti ukazuje i způsob, jakým vzniká hudba. Producent Fred again.. dokončoval společný mixtape s kapelou LATIN MAFIA živě na třídenním YouTube livestreamu, který začal 28. července 2026. Komentáře diváků sloužily podle YouTube k tomu, aby umělci „crowdsource ideas, test out new sounds". Divák se stal součástí výroby.

Pro evropskou značku, která creator economy sleduje jako kupující, je podstatný závěr, ne pikantnost zdroje. Herohero, Patreon i OnlyFans stojí na stejné mechanice, kterou teď kopíruje hudba, IP i kapitálový trh. Přímý vztah mezi tvůrcem a fanouškem se ukazuje jako výnosnější než struktury postavené na reklamě a algoritmu. „The participation economy isn't coming. It's here," napsal McKenzie. Rozdíl je, že se k němu teď staví bankovní a burzovní infrastruktura.